Vznik
Počátky renesance jsou obvykle kladeny do severní Itálie na přelomu 13. století a 14. století z Antiky.
Její kolébkou bylo jednoznačně město Florencie.
Od 12. století vzrůstala v mnoha městech ve střední a severní Itálii prosperita obyvatelstva,
způsobená především rozvojem námořního obchodu (Pisa, Janov), později též bankovnictví (půjčování peněz – Florencie)
a řemeslné výroby (Florencie, Lucca). Města se postupně vymanila z nadvlády šlechty a biskupů a formovala se jako samosprávné celky – komuny.
Ve městech sídlila velká část šlechty. Částečně sem přišla již v době barbarských vpádů v pozdně-antickém období.
Nyní přinutily městské komuny, které postupně ovládly zemědělské zázemí města, k přesídlení další část šlechty, žijící ještě na venkově.
Šlechtické rody soupeřily ve městě s významnými měšťanskými rodinami i samy mezi sebou. Postupně se však také zapojily do městského hospodářství.
Peníze získané z pozemkové renty vložily do finančních operací nebo do výroby a propojily se sňatky s nejbohatším měšťanstvem.
Tak se zformovala ve většině měst vládnoucí vrstva, která požívala plných práv městské samosprávy.
Hlavními příčinami vzniku tohoto uměleckého směru, resp. této doby, je hospodářský rozvoj a bohatství italských měst, které získávala díky námořnímu obchodu
. Dále měly vliv nové objevy (země, vědy,…).
Střední a severní Itálie s výjimkou Benátska byla sice součástí Svaté říše římské, ale málokterý z císařů tady dokázal prosadit svoji moc, a pokud ano, tak pouze dočasně.
Císaři nejprve soupeřili s papeži o převahu v křesťanském světě (sálská dynastie), později, za vlády Štaufů, se pokoušeli ovládnout Itálii, ale vzbudili mezi zdejšími městy silný odpor.
Na stranu odpůrců císařské nadvlády guelfů se postavili také papeži. Přívrženci císařů se nazývali ghibellini.
Během těchto bojů italská města, která neustále bojovala o rozšíření svého vlivu také sama mezi sebou, sílila.
Významnější z nich se zmocnila nejen svého zemědělského okolí, ale také menších měst a začala se měnit v městské státy
(Florencie, Siena, Pisa, Lucca, Janov, Benátky, Milán, Ferrara, Mantova, Bologna ad.)
Hospodářská prosperita měst vedla k rozvoji stavitelství a výtvarného umění.
Odlišný životní styl obyvatel italských měst a zároveň relativně značná politická svoboda stály u vzniku nového typu renesančního člověka.
